Aby byla zajištěna dlouhá životnost, trvanlivost a funkčnost dřevěných konstrukcí, jejich částí (dřevěných prvků) a také objektů, je důležité provádět pravidelné revizní prohlídky stavu dřevěných konstrukcí i objektů - například stavebně technické a mykologické posudky. Diagnostika dřevěných konstrukcí se dále provádí při zjištění vad, poruch nebo destrukce dřevěných konstrukcí a prvků, které jsou způsobeny dřevokaznými houbami (např. dřevomorka, trámovka, outkovka, koniofora) nebo larvami dřevokazného hmyzu (červotoč, tesařík, pilořitka). Dalším důvodem pro posouzení stavu dřevěné konstrukce je rekonstrukce objektu, adaptace půdních prostor na půdní vestavbu nebo výměna střešní krytiny. Výsledkem stavebně technického a mykologického průzkumu je podrobný odborný posudek, který popisuje aktuální stav dřevěných konstrukcí a prvků (případně také stav objektu v návaznosti na stav dřevěných konstrukcí), charakterizuje dřevokazné škůdce, navrhuje nutné opravy a úpravy dřevěných prvků v rámci konstrukce a doporučuje vhodné technologické postupy při sanaci dřevěných prvků (konstrukční a chemická ochrana dřevěných, ale i zděných, konstrukcí proti škůdcům, atmosférickým vlivům anebo požáru).
S vývojem lidské společnosti, získáváním a předáváním poznatků mezi generacemi, došlo v průběhu uplynulých tisíciletí a staletí ke zdokonalování technologických postupů a procesů při zpracování dřeva a při realizaci dřevěných konstrukcí. Při realizaci dřevěných konstrukcí (např. krovy, stropy, roubení, hrázdění) byl brán, s ohledem na dlouhou životnost a expozici jednotlivých dřevěných prvků (např. stropní trámy, krokve, pozednice), velký zřetel na výběr dřevěných trámů a na kvalitní a důmyslnou konstrukční ochranu dřeva, a to jak jednotlivých prvků i celých konstrukcí. Teprve v posledních málo letech začaly být principy konstrukční ochrany dřeva opomíjeny a nahrazovány chemickou ochranou tzv. biocidními přípravky (hlavně fungicidní a insekticidní). Většina těchto přípravků však, bez kvalitně provedené konstrukční ochrany dřevěných konstrukcí i objektů, ztrácí účinnost, zvláště při zvyšování vlhkosti konstrukčního dřeva a okolního prostředí nebo blízkých nedřevěných konstrukcí (například v důsledku zatékání srážkové vody). Vývoj ochrany dřevěných konstrukcí proto v několika posledních letech směřuje zpět k historicky prověřeným zásadám konstrukční ochrany. Aplikace biocidních přípravků se volí jen jako ochrana doplňující a v místech, ve kterých jsou dřevěné prvky vystaveny zvýšenému riziku biotického (dřevokaznými houbami, dřevokazným hmyzem) poškození nebo destrukce.